V sobotu 18.11. v 17:00 jsme ve složení Hnáta, Balů, Dejmal, Lindovka, Sýkorka, Pivoňka a Pinďa odjeli z hlavního stanu týmu z Michle směrem k Havlíčkovu Brodu. Již zmíněný odjezd naznačoval, že cestování bude příjemné - alespoň pro většinu osazenstva. Těsně před zavřením posledních dveří bylo odpáleno šampíčko, které během cesty vystřídalo - tak, jak je 3. listopadový čtvrtek obvyklé - "božolé" ( mimochodem podle chuti bude tento vinařský rok opět vydařený ). To nám bohužel dlouho nevydrželo a přes úpěnlivé volání vedoucího Hnáty, že je třeba někde zastavit a tekutiny dokoupit, jsme na sucho dojeli až na sjezd z dálnice u Humpolce, kde bylo  u benzinové pumpy vše napraveno. Cesta dále probíhala již bez zvláštních událostí, jen v cíli byla zpestřena blonďatou řidičkou z nejmenované moravské metropole a jejím pokusem  překonat závoru placeného parkoviště. Hnáta řidičce nabídl konzultaci při ovládání parkovacího automatu a výsledek se brzy dostavil: automat sebral řidičce dvacet korun, bliknul zelenou a než řidička zařadila, zase závoru zavřel. Hnáta slíbil řidičce, že jí to dosvědčí třeba ve Štrasburgu, kdyby se s tím naše soudy nechtěly babrat, protože se s tím bordelem v naší republice opravdu už něco musí dělat. Poté jsme obě vozidla projela výjezdem parkoviště a zaparkovala v souladu s vodorovným značením - jak jsme zvyklí - přes dva pruhy. Vyhlášení proběhlo v kulturním domě Na Ostrově, začalo se přesně na čas, tedy ve 20:00 h uctěním památky tragicky zesnulého Martina Vodehnala krátkým videomedailonem a vzpomenutím zúčastněných. Poté byly vyhlášeny jednotlivé kategorie.

Co bylo však dlouho očekávané, to byla informace o sezóně 2007. Na závěr vyhlášení ji poskytl "generální" ředitel VP pan Secký. Stručně, jak je jeho zvykem, nás všechny informoval o tom, že VP pro příští sezónu nejen že nekončí, ale v plánu je navýšení počtu započítaných závodů z letošních pěti na osm.

Na počest celé letošní sezony, která byla pro náš tým - podle Hnáty -výjimečně úspěšná ( podařila se stavba VPRC i s odstraněním klíčové závady, WRC se umístilo na 11. místě ve třídě do 1200  - a první z trabantů, vítězství v Kramolíně ve třídě do 700, celková konsolidace sestavy členů týmu, realizované členské příspěvky, realizované sponzorské příspěvky  a příslib dalších ), vykouřili Hnáta a Balů své oblíbené "hačvaňo". Zábava pokračovala tancem za doprovodu najaté kapely ( hráli všechno od dechovky po bigboš, ale někdy bylo nutno bedlivě sledovat před písničkou konferanciérův úvod týkající se názvu písně - hlavně Kabáti byli takoví " k ránu Vlachovkoví" ), konzumací místních alkoholických nápojů a zejména výrobou  papírových vlaštovek všech typů a tonáží, které pak s oblibou zejména Dejmal s Hnátou pohazovali po tančících skupinách a párech.

Hnáta pogratuloval za celý tým absolutnímu vítězi VP a "stříbrným" v kategorii A1, kteří byli v minulosti jeho soupeři ( Oldřich Jurka  v  A700  v 80. a 90. letech, a Jan Klinger v 90. letech v N1 ).

Kolem 23:30 byl stanoven odjezd zpět do Prahy. Za nevlídného počasí jsme se vydali směrem k domovu. Zpáteční cesta proběhla klidně, většina účastníků zájezdu mimo Pindi podřimovala ( Hnátovi bylo špatně a od 80. kilometru přemýšlel, jak za jízdy otevřít okno, překonat přetlak okolí a odložit přebytečný žaludeční obsah za svodidla dálnice ) a tak kolem 1:20 h jsme dorazili do Prahy.

Výlet se nám opravdu podařil - radost udělali především Pivoňka, Lindovka, Sýkorka a Pinďa se žlutými košilemi a černou kravatou.