O víkendu na svatého Václava proběhlo 3. a 4. kolo oblíbeného seriálu Pošumavského poháru.

V pátek se jelo na tradiční "Kramolínské" trati: dopoledne 3x z Kramolína, přes Kozlovice a Maňovice až k lesu za Kramolínem a odpoledne zase 3x opačně. Počasí bylo poměrně nezvyklé, pršelo jak z konve prakticky celý den. S WRC jsme začali velice opatrně, zezačátku jsme šetřili i jeden z válců a tak čas z prvního kola byl opravdu tristní. Na přiloženém snímku sami vidíte, že v kose u Kramolína nás předjíždí o 30 sec později startující VPRC.

Během dne jsme postupně zrychlovali, ale na konkurenci ostatních bakelitů to většinou nestačilo a dojeli jsme na 7. místě ve třídě a 2. v TRC.

VPRC poprvé v letošní sezóně splnilo předsevzetí ze začátku letošní sezóny. Problémy s chlazením se zdají být vyřešeny, mokré obutí odzkoušeno a umístění na 9. místě v nabité třídě HA4 ( 18 startujících ) nejenom, že splnilo letošní plán, ale i mnohé naznačilo do budoucna. Celkové umístění na 38. místě také není úplně nejhorší. Věříme, že díky kvalitním pneumatikám na vodu Matador byla překonána fobie z vody, Balů začal stran deště používat nám dosud neznámé a pro nás šokující fráze typu "jen víc a houšť", popřípadně " nemusí pršet, hlavně když je hodně mokro","doufám, že zítra nebude to blbý sucho" apod. Skutečně, VPRC dosahovalo paradoxně lepší časy na vodě, než na suchu. Není to samozřejmě s podivem vzhledem k technice, protože díky ztíženým podmínkám se prosadí i slabší motory, ale především je zde nezanedbatelný vliv kvality pneumatik na sebevědomí řidiče. V první části bylo po opatrném začátku a nedůvěře v nové pneumatiky jasně vidět zrychlení, 1. RZ-5:45,3 a 3. RZ již 5:17,5 ( rozdíl je téměř půlminutový - 27,8 sec ). Teď už si jen přát, aby to vydrželo.

V sobotu ve Švihově bylo však vše úplně jinak. Nepřetržitý déšť z předchozího dne ustal a jelo se především na suché trati ( pouze v lesích ještě vlhké ).

S WRC jsme opět zezačátku zkoušeli jízdu na jeden válec, ale nebylo to ono. S použitím i druhého válce jsme se  postupně zrychlovali a v poledne jsme si - i přes drobnou chybu v druhém testu nad škarpou u švihovského viaduktu - vybudovali pozici vhodnou k útoku na 3. a 4. místo ve třídě HA1.

...další ukázky zvláštního geomagnetismu, který působí především na duroplastové díly:

Po odstoupení Petra Charouska v prvním testu ( motor ) se v čele pořadí usadil zběsile jedoucí Kašpar,  následovaný nezvykle spolehlivě jedoucím božským šoumenem Rejžkem a rychlým místním matadorem Zajícem, kterému šlo především o prestiž v jeho takřka domácím závodě a o vítězství v celém šampionátu. Právě na Zajíce jsme v poledne ztráceli 17 sec ( a na 4. Kubeše 6 sec ) a stanovili jsme si, že se pokusíme zrychlit a že oba z jejich pozic sesadíme. Při vší snaze se nám záměr nezdařil a na celkovém pořadí po dni se již nic nezměnilo: dojeli jsme 5. ve třídě a 3. v TRC.

VPRC nastoupilo ráno do 1.RZ na mokrých, ale trať se rychle vysušovala, a tak byly na zbytek závodu nazuty suché Margumy ( které se jen vzdáleně podobají Matadorům ) a tak se auto stalo kupodivu neklidnějším a místy při snaze o rychlejší průjezd zatáčkou adheze rychle mizela. Dokonce se projevil nepříjemný jev , kdy se celé auto sunulo plynule ze zatáčky bez snahy pneumatik tento pohyb omezit - a mnoho nechybělo a bylo by venku. Kde by se zase dalo jet rychleji , tedy relativně rovně, chyběl výkon ( ...a někdy srdce ). Snad se podaří do příští sezony vše sladit do optimálních podmínek.Tak se VPRC propadlo na 12. místo ve třídě.

Šoumen Rejžek tentokrát jezdil spolehlivě, zde je ale ještě snímek z jeho raného období ( jarní Smolivec ):