V sobotu 26.5. v 9 hodin ráno se vydala první posádka na trať 2. podniku letošního šampionátu VP. Trať měřila celkem 247 km, z toho se jelo 9 speciálních testů ( 3x3 ) o délce 70 kilometrů.

Za náš tým se zúčastnila -  z Hořovic vítězná - posádka Dan Zmijarov - Zdeněk Kohout na Favoritu 1400. 

Zajímavostí bylo, že ve skupině A4 si do vozu Škoda Octavia 1,8 T, kterou řídil náš týmový oblíbenec - ředitel Ve stopě Valašské zimy - Toník Cekota, přisedl náš Balů. Balů se  těšil jako malý kluk a jeho dojmy je možné si přečíst o něco níže.

...A LÉTA BĚŽÍ, VÁŽENÍ...

Hnáta v.r.

Sobotní druhý podník VP dopadl pro naši posádku velice dobře. Svým klidným a vyrovnaným výkonem si zajistila druhé místo ve třídě H1 a celkově první místo po dvou odjetých závodech, což je víc než dobře rozjetý VP. Podrobnosti o průběhu závodu jistě doplní Dandy vlastní klávesnicí.

Balů v.r.

Dandy:

Ačkoliv se podle celkových výsledků moc nezdá, od začátku to bylo tahání o vteřinky - nejprve s Petříkem, který nám lehce ujížděl a Urbanem, kterého jsme pro změnu měli v zádech. Od 2. RZ se k tomu přidal ještě Pavel Kolář s krásnou 130 LR a nakonec nám všem ukázal záda. Po té co po 1. etapě skončil Petřík a po 2. etapě Urban (oba pro stejnou závadu - těsnění pod hlavou motoru), byly karty před 3. etapou jasně rozdány. Na Koláře jsme ztráceli minutu a totéž jsme měli my na Pavla Balíčka. Z tohoto důvodu jsme si ve 3. etapě již jen hlídali pořadí.

Pozitivní, kromě umístění, je fakt, že technika kromě běžné údržby a přípravy na další, tentokrát ještě náročnější soutěž (Radouň), nevykazuje potřeby větších zásahů.

Jako další - a nemenší -  pozitivum, vnímám zlepšení souhry v kabině, velký progres u Zdenka v diktátu a také pokroky s rozpisem, což zvláště s výhledem na noční sekci v Radouni je jistě velmi příjemným zjištěním.

Rád bych na tomto místě poděkoval klukům z Nora týmu - Lumírovi a Karlovi, kteří nám pomohli se servisem z důvodu vytíženosti zbytku HRT teamu na kolidující akci. Kluci se o nás vzorně postarali.

Tož ogaři velké díky.

Dandy v.r.

Z pohledu hostujícího spolujezdce Škoda Octavia 1,8 T Nora teamu Balůa:

Po dlouhých sedmnácti letech jsem opět usedl na horké sedadlo k jezdci Antonínu Cekotovi, člověku, jenž mi předával zkušenosti stran automobilových soutěží, mnohdy svérázným způsobem, ale to bych zde nerozváděl. I on se po dlouhé odmlce rozhodl opět usednout za kolečko, tentokráte do vozu silnějšího, byť je výtvorem stejné automobilky, jako tenkrát, kdy jsme jezdili spolu, jen těch kobylek je tam o něco víc. Škoda Octava 1,8 T s Haldexovým čtyřkolem. Ač to není úplně čistý soutěžák, auto i se sériovou skříní a podvozkem jen s minimálními úpravami jede dost svižně a pod vedením Tondy se chovalo celkem slušně i přes to, že to pro něho byla vlastně první soutěž za kolečkem s tímto vozem. První kolo bylo opatrnější, ve druhém jsme se zrychlovali, ve třetím bohužel skončili, ale taková už je rallye. Bylo to příjemné svezení po letech, pobavil jsem se, škoda jen předčasného konce po výletu do škarpy a následné stojce na předku.

Celkově bych řekl, že to byl dobrý zážitek i přes to, že jsme nedojeli. Vůbec toho nelituju, že jsem se nechal k tomu zlákat, jen mne to trochu naznačilo, že pomalu bude na čase opustit tvrdou sedačku soutěžáka vzhledem k mým vleklým zdravotním problémům, ale vše jednou končí.....

Tímto bych poděkoval Antonínu Cekotovi za pěkný sportovní zážitek s nádechem  nostalgie....vzpomínek během celého víkendu bylo nespočet :-) a já jsem si tento víkend užil naplno. Tondo děkuji a hlavu vzhůru, příští závod už bude zase lepší a doufám, že se podle toho mého čtení dalo jet :-)

Petr Stibor, Balů v.r.

 http://www.vysocina-news.cz/clanek/byl-to-hodne-narocny-zavod-rika-o-rallye-posazavi-zdenek-secky/